Stopař

Jedna Žena Se Vracela Z Práce Domů. Na Zadních Sedadlech Vezla Nějaké Meteriály Z Práce. Bylo Už Trochu Šero, Ale V Jejím Novém Autě Si Připadala Prostě Úchvatně. Najednou Zahlédla V Dálce Stopaře. Okamžitě Zastavila, Protože I Ona Nedávno Ještě Stopovala Auta Aby Se Nějak Dostala Domů A Tak Věděla Jak Dlouho Se Může Jeden Člověk Načekat.Proto Okamžitě Zastavila. Stopař Otevřel Dveře A Velmi Mile Pozdravil A Usmál Se. Byl To Asi Nějaký Boháč. Měl Krásnou Vypranou Košili, Sakovyžehlené Jako Podle Pravítka, Na Hlavě Nízký Klobouk A V Ruce Kufřík. Ten Byl Velmi Pěkný. Kožený Se Zlatými Přezkami. Stopař Si Okamžitě Nastoupil, Kufřík Dal Pod Nohy A Stále Se Tvářil Velmi Mile. Jeli Ani Ne Pět Minut Když Se Ten Muž Zeptal, Jestli By Si Mohl Sednout Dozadu. Ženě Nebylo Jasné Proč A Tak Jí Musel Vysvětlit Že Ve Předu Má Strach Z Toho, Aby Do Něčeho Nenarazili A Že Vzadu Se Cítí Klidnější.Za Normálních Okolností By Ho Marta Dozadu Samozdřejmě Pustila A Teď, Když Vzadu Byly Ty Materiály Si Nebyla Jistá. Měla Strach Aby S Nimi Ten Muž Něco Neudělal A Tak Mu Situaci Vysvětlila. "V Tom Případě Mi Prosím Zastavte Tady Na Této Zastávce." Řekl Velmi Podrážděně A Když Při Odchodu Začal Nadávat A Křičet Radši Žena Šlápla Na Plyn A Z Místa Ujela.Teprve Doma Si Všimla Že Ten Podivný Stopař Zapoměl Svůj Kufřík. Nedalo Jí To A Podívala Se Dovnitř. V Tom Jí Došlo Proč Chtěl Ten Stopař Sedět Vzadu. V Kufříku Byla Pečlivě Smotaná Škrtící Struna...